3. kapitola
KAPITOLA 3.
Ráno nám v 6 hodin zazvonil budík.Měla jsem chuť ho roztřískat a spát dál,zdál se mi tak pěkný sen s Kuramou...S Pavlou se oblečeme,vyčistíme si zuby,já něco tajně kofnu ze školní jídelny a sedneme si na postel.Vzala jsem borůvkový koláč,tak se teď soustředíme jen na jídlo.Po jídle neděláme nic.Oběma nám bylo z nervozity pořádně blbě.A ještě ten koláč...Nevíme,co nás čeká,ale tak trochu mě uklidňuje,že je tam Kurama.Pak jsem si ale vzpoměla,jak Hiei s Kuramou trápili na tréninku Kuwabaru,přeběhl mi mráz po zádech.Bylo přesně 7 hodin,a dveře se prudce rozletěly.Bez klepání,takže jsem myslela,že hodím na místě šavli.Dovnitř vskočili Yusuke s Kuwabarou,a hned za nimi šel Kurama,úplně v klidu,ne jak oni dva,s rukama v kapsách kalhot.Slint.,,Tak co,jste připravené na smrt rukou strašlivé tyranky,známé jako babča?"optal se Yusuke zvesela.Neodpověděly jsme,seděly dál a zíraly na jednou místo v podlaze.,,Yusuke,neřvi tak.Znervózníš je ještě víc.klidnil ho Kurama.V duchu jsme s ním plně souhlasily,a měla jsem pocit,že Pavlu začíná díky Yusukemu svrbět pěst.Yusuke by si měl dát pozor na zobák,jestli nechce schytat větší ránu,než když schytal od Keiko.Kurama k nám přešel,a já mám pocit,že mi z pusy tečou Niagarské vodopády.,,Meli bychom jít."řekl vlídně uklidňujícím hlasem.My se ihned postavily.Kurama vyšel ze dveří a já s Pavlou jsme za ním šly poslušně jak ovečky.Yusuke s Kuwabarou se ani nestačí divit,jak to s náma Kurama umí.Ale já bych ho poslechla,i kdyby mi říkal,ať skočím ze střechy kravína.Pomalu pochodovali za ními kolébavým krokem.Kurama si všiml,jak se Pavla neustále rozhlíží,a tak se k ní na chvíli otočil.,,Jo,a to Tomáš nás už čeká před vchodem."prohlásil jen tak mimochodem,ale ten úsměv mluvil za vše.Pavla se šťastně usmála a šli jsme dál.Já se potichu chechtala,ale to mě hodně brzo přešlo,když mi Yusuke nenápadně nastavil nohu a já jsem elegantně žuchla na zem.Teď se zase smála Pavla.Alespoň se nesmál Kurama,dokonce se na Yusukeho varovně zamračil,a pak mi pomohl na nohy.Ne,že bych to sama nezvládla,ale přece neodmítnu jeho pomoc...XDTak jsme šli dál a vyšli jsme ze školy.Tam už na nás čekal Tomáš,a Pavlu uvítal zářivým úsměvem a zamáváním.Já jsem znovu slítla na zem,tentokrát díky vysokému práhu.A tak jsem se podruhý sbírala ze země,a podruhý s Kuramovou pomocí.Myslím,že tohle budu dělat častěji...,,Hmm,a to mi jako chcete vykládat,že tahleta nám v Turnaji k něčemu bude?Vždyť neumí sama pořádně chodit."ozvalo se ze stromu nad námi,a na větvi si pohodlně hověl Hiei.Vypadal jak slepice na bidle,jestli mohu něco dodat.Tak teď jsem is připadala jsko totální ubožák.Začala jsem rudnout vzteky,a najednou Hiei ztuhl a spadl bez jedinýho pohnutí na zem.Když se zas mohl hýbat,nechápavě a hlavně rozzuřeně vstal a vražedně na mě hodil čočky.,,T-to jsem nebyla já!"hájila jsem se.,,I kdybych to nejraději udělala."dodala jsem potichu tak,aby to Hiei neslyšel.Přece jen,svýho života si jakš takš cením.,,Tak kdo to byl?!"zavrčel Hiei.,,Hups,sorry,ale koledoval sis o to."ozvalo se za mnou.Otočila jsem se,a tam stála Pavla s rozhodným výrazem ve tváři.Až z ní šel strach.Vidět ji Kristýna,už má v těch svých značkových kalhotách.,,Tos byla ty,co?"zasmál se Yusuke obdivně.No jo,jak jsem jen mohla zapomenout,přece umí člověka znehybnit.Ta se má...Všimla jsem si,jak Tomáš zírá na Pavlu,a tak jsem se rozhodla,že si taky zkusím svý schopnosti procvičit.Zadívám se pozorně na jeho hlavu,a najednou v tý svý slyším hlas:,,To je super.Ještě ani netrénovala a už to umí použít.Už se těším na její podobu.Ale taková holka by určitě nestála o někoho,jako jsem já." ,,Ach jo,ten je asi slepej!!!Je přece úplně jasný,že ho Pavla chce!Aměl by se stydět,protože toho si všiml i Kuwabara.Musím je nějak dát dohromady."pomyslím si s hlubokým povzdychem.Až to večer řeknu Pavle,tak budu určitě moc ráda.Doufám ale,že mi to uvěří.Snad nezapomenu...,,Tak bychom měli teda jít do toho lesa,co myslíte?Nebo to tu chcete celý zničit?"navrhla Pavla.Kývli jsme na souhlas(jako že tam pudem,ne,že to tam zničíme.Ale i to nebylo k zahození..)a šli v čele s Yusukem dál.
Pavla šla vedle Tomáše a o něčem se zaujatě bavili.Mám takovej pocit,že to nebudou Pokémoni.No jo,nejspíš Slipknoti...Já jdu kousek za nimi a směju se jim potichu za zády.Ale trochu jim ten vztah závidím.V tu chvíli se ke mě připojil Kurama a na závist jsem hodně rychle zapoměla.,,Taky myslíš na to,co já?"zašeptal mi do ucha,a z jeho blízkosti(byl teda sakra blízko!!!)mi naskočila husí kůže.,,No...vlastně nevím."odpovím koktavě.To je samozřejmě lež.Sice nevím, na co myslí on,ale rozhodně nemyslí na to,na co myslím já.Stíháte to?Já ani ne.XDJá totiž myslím na něho,a on určitě na sebe nemyslí,nebo,nedejbože,na mě.Pak mě ale něco napadne-když to šlo u Tomáše,tak proč ne u Kuramy?Podívám se mu do očí a zkouším mu přečíst myšlenky,ale nějak mi to nejde.Nechce mě do svý hlavy pustit.Jakoby prostě na nic nemyslel.A pak si vzpomenu,že Kurama umí svou mysl zřejmě zablokovat.Ach jo,tak to jsem těžce nedala.,,Myslím na to,jak jim to spolu sluší.Co myslíš,bude z toho něco?"zeptal se mě Kurama,a tím mě vytrhl z tranzu(celou tu dobu jsem na Kuramu zírala,takže jsem musela vypadat jak labilně postižená)a hodil pohledem po páru před námi.,,Jo,to jo.Určitš bude,protože až se do toho vložím já,budou spolu chodit ještě tento měsíc!Musíme je nějak dát dohromady."řeknu mu potichu a rázem zapomenu na chvíli na jeho blízkost.,,A co ty?"zeptá se mě Kurama najednou.,,Co má se mnou být?"zeptám se zmateně.No jo,jsem něco jako Kuwabara,takže pochopím jen ty základní věci v mým slovníku,a tohle jsem tam zrovna nenašla.,,No...Ty máš kluka?"upřesnil Kurama otázku.Jsem to ale debil,že jsem to nepochopila.,,Nemám,protože se ještě nikdo zatím nenašel."odpovím.Naneštěstí nás Yusuke poslouchal,a to by nebyl on,kdyby si nerýpnul.,,Ale ale,neruším hrdličky v nějakým důležitým rozhovoru?"zeptal se se škodolibým úsměvem.,,Tak zaprvé-nejsme hrdličky.A zadruhé-rušíš!Jseš horší než Kuwabara!"křiknu naštvaně a přidám do kroku.,,Co já?Kdo mě volal?"křičel Kuwabara,dokud mi nezačal lézt na nervy.,,Drž už hubu!"zařvu,a Kazu hned sklapne.To jsem asi trochu přehnala,pak se mu omluvím.Ale jsem na Yusukeho pořádněnaštvaná,protože všechno zkazil.Co kdyby se to vyvíjelo dál?!Pak se ale zarazím,jako by na mě někdo vyšplíchl kýbl s ledovou vodou.Co to tu kecám?Dělám si jen planý naděje,Kurama by mě nikdy nechtěl.On může mít na každým prstu,včetně u nohou,20 holek. ,,Co jí je?"zeptal se Yusuke Kuramy přihlouple.,,Asi je na tebe naštvaná,ale ani se jí nedivím.Někdy fakt dokážeš všechno zkazit.Občas se drž trochu dál,jo?!"odsekl Kurama lehce naštvaným hlasem.Ubohý Yusuke nechápal,co zas udělal,a tak se připojil ke Kuwabarovi,kterej má přibližně stejný IQ.Samozřejmě kolem bodu mrazu.Hiei se táhl až někde vzadu,ale za setinu vteřiny byl u Kuramy. ,,Kuramo,nehodláš s ní nic mít,že ne?"řekl varovně.Kurama se jen pobaveně pousmál. ,,Neříkej mi,že žárlíš."prohodil škodolibě.,,Baka."zamračil se Hiei,zato Kurama svůj úsměv jen zvětšil.,,Dělám si srandu.Vím o Mukuro."zasmál se.,,Nesměj se,myslel jsem to vážně."Hiei věnoval mým zádům vražedný pohled.Mám štígro,že neumí pohledem vraždit,to už bych byla odepsaná.Pak to ale vzdal,z Kuramy nic nedostal.Ještě tak pět minut jsme šli a konečně dorazíme do středu lesa.Musím uznat,že moc útulný to tam nebylo.Pavle to nijak zvlášť nevadilo,alespoň se mohle blíž nalepit k Tomášovi.XDI Tomáš se k ní pořádě měl.Pousmála jsem se,možná,že ti dva žádnou pomoc nepotřebujou.Snad,protože vymýšlení pořádných plánů mi moc nejde.Ale třeba to bude naopak,třeba mi bude muset Pavla pomoct s Kuramou...:)Najednou se odněkud vynořila babča.,,Takže,jeslti chcete mít alespoň tu minimální šanci na přežití v Turnaji, budete muset ihned začít s tréninkem.A mluvím ke všem,i k tobě,Yusuke,takže dávej pozor.Vím,že jsi minulý Turnaj vyhrál,tak,jako ostatní,ale tentokrát budete trénovat všichni.A žádný ale,Urameshi,rozuměls?!"řekla tvrdě hned na začátku,takže se nikdo nestačil ani nadechnout k nějakýmu tomu protestu.Jasně,nečekala jsem od ní žádný milý ,,Dobré ráno.",ale tohle si mohla odpustit.,,A proč všichni?Jsme přece dost silní!"namítl Yusuke po chvíli.,,Proto!Jistě jste dost silní,ale to nestačí!V tomhle Turnaji ne!Účastní se všichni-Yomi,Mukuro(Hiei znatelně ztuhl)a další nejmocnější příznaky Makai!A vy musíte být ještě silnější než oni,chápeš?A vy tři(ukázala na mě,Páju a Toma) to budete mít hrozně těžké,vyrovnat se alespoň Kuwabarovi,který porazil i Toguru staršího,natož tak Kuramovi,Yusukemu nebo Hieimu.To je téměř nemožné,ale vy to zvládnout musíte.To ani nemluvím o ostatních účastnících.Ale máte i výhody-nemáte jen tyhle tři zvláštní schopnosti.Máte jich mnohem víc,ale mám obavy,že se probudí až někdy během Turnaje,takže si je budete muset v danou chvíli podrobit a zcela se je naučit ovládnout,a to vše během vteřiny,možná i dvou,když budete mít štěstí."dořekla Genkai.Pět minut bylo hrobové ticho,každý si to musel v hlavě přebrat.A když to dalo docela zabrat i Kuramovi,představte si tak mě,Yusukeho nebo snad Kazumu(přezdívky-nahnilej tuřín,starej cimbálXD)!,,Tak...dobře.Jak tomu mám rozumět?Chcete říct,že to bude mnohem náročnější než minule?To si ani neumím představit!A jak to tihle zelenáči maj zvládnout???"vytřeštil Yusuke oči a ukázal na naši "svatou trojici".,,Dávej si pozor na pusu,Yusuke,ať ti do ní nenaletěj mouchy."zavrčím naštvaně,ale v duchu s nímsamozřejmě souhlasím.Najednou se vedle Genkai objeví taky Koenma a my málem dostaneme infarkt.,,Ten tu chyběl."pomyslím si kysele.Přečtu si Yusukeho myšlenky,a myslí úplně na totéž.Přesně,jak jsem očekávala.,,Aby ses pak pojejich tréninku nedivil,Yusuke.Teď se ti sice zdají jako naprostí dement......omlouvám se,nováčci,ale mají ohromnou sílu.Ani nevíme,koli přesně mají svých schopností.A až se promění do své podoby démona,budeš koukat,kolik toho už umí.Třeba taková Pavla po proměně v upírku by tě dokázala bez tréninku zabít za pár vteřin,a ani nestačíš mrknout."poučil ho Koenma.Panebože,kolik těch proslovů tu ještě bude?! Tak to nás dostal a zároveň mi zlepšil náladu.Mohla bych se konečně pomstít Hieimu.V seriálu jsem ho měla ráda a připadal mi i fajný,ale tady mi teda pod nos zrovna moc nejde.Vlastně mi pořádně leze krkem.,,Tak bychom mohli začít,ne?Zatím se tu jen vykecáváme."ozve se Tomáš a Genkai s ním ráda souhlasí.,,Nejprve začneme s vaší přeměnou,to bude to hlavní.Kuramo,dej jim to.Určitě už jsou připravení."řekla babča a ostatním pokynula,ať o kousek ustoupí.Kurama k nám přistoupil a z kapsy vytáhl tři malá,fialová semínka.Každý si vzal jedno.,,Až tohle spolknete,začnete se proměňovat.Ze začátku tobude asi trochu bolet,ale to vydržíte.Pak už se budete moct kdykoliv proměnit podle vlastní potřeby."řekl a taky poodstoupil.,,Zajímala by mě definice slova "trochu"."ozvu se,ale Genkai se na mě zamračila,tak radši zmlknu.Vypadá to,že nebudu zrovna její oblíbeňkyně.Všichni tři se na sebe podíváme,kývnem a najednou spolknem semínka.Moc dobrá teda nejsou,chutnají skoro jak zhnilá ponožka.Ne,že bych ji někdy zkoušela,to zase ne.Chvíli se nic nedělo,tak jsem si celkem ulevila.Ale ukázalo se,že dělám předčasný závěry.Najednou jsem začala vidět dvojitě,pak trojitě.A sakra,je to tady,pomyslím si panicky.Začala jsem se prudce neklánět kvůli bolestem břicha,až jsem spadla na kolena.Podle žuchnutí vedle mě poznávám,že Pavla s Tomášem prožívají to,co já.Pořádně mě bolí břicho,pak zase najednou hlava.Na chvíli necítím ruce,jakobych je ani neměla,pak nohy,a potom se mi zdají nějaké moc těžké.Přestávám myslet na všechno,můžu se soustředit jen na tu hnusnou bolest.Tak jestli je tohle trochu,raději nechci vidět hodně.Najednou cítím,jak je mé tělo lehčí.Propadám se tmou,zavřu oči,a všechny tři obklopí zlatá záře.
UŽA
(MAASOX, 18. 2. 2010 21:41)