Oba chlapci začínají chápat, že to s tím druhým nepůjde tak snadno, navzájem se o tom přesvědčují. Úsměvy se střídají s úšklebky, atmosféra je jednou uvolněná, jednou napjatá. Jinak řečeno... Kapitola je krátká, nudná, o ničem.

Věnováno všem jako omluvu za to, že jsem vás zase tak dlouho zanedbávala. Moc děkuji za komentáře, když jsem si je znovu všechny četla, docela dost mě popohnaly.

Prohrál bitvu, ale válka bude jeho, to si Edward myslí. Hodlá obrátit karty ve svůj prospěch, má plán. Teď si jen počkat, sledovat události, vést je tak, jak on chce. On si je úspěchem jistý, co vy?

Jak vidíte, jsem zpět :) Všem mockrát děkuji za komentáře, neumíte si ani představit, jak jsem z nich po těch čtrnácti hodinách v autě byla vedle! Věnováno všem!

Edward, když chce, si opravdu umí omotat lidi kolem prstu - a obzvlášť svou vlastní matku. Jenže Travis není jako Clair...

Věnováno všem, kteří mi obětují svůj čas a píšou i jen kratičký komentář :)

Travis se dozvídá, co že se vlastně stalo, že je chudinka Edward na vozíčku. A - světe, div se! -  konečně se i setkávají. Co myslíte, padnou si ti dva do noty?

Věnováno Naru a Verasi

První, dost krátká kapitola, úvodní. Společně se podíváme, co je Edward vlastně zač. Ať už si vytvoříte jakýkoli obrázek, ujišťuji vás, že ne všechno je takové, jak se zdá - jako obvykle.

Edwarda už zase někdo na matčin příkaz otravuje. Co to bude tentokrát? Tak či tak, mladík si je naprosto jistý, že s ním opět zamete jako se všemi...

Prosím o shovívavost, nebude to žádný skvost, ale já jen chtěla udělat radost... Pár, opravdu jen pár informací k nové povídce, tentokrát nejsou nijak zvlášť důležité pro čtení povídky, ale pro jistotu. Navíc mám dotaz na potenciální čtenáře této povídky.

Shounen ai, originální