6. kapitola

Najednou se dveře prudce otevřely a dovnitř vtrhla Pavla.Se divim,že ještě nevyletěly z pantů.Podle jejího rudýho obličeje a zrychlenýho dechu předpokládám,že nahodila trysky a odhodlala se běžet.Ale proč,to jsem zatím nevěděla.,,Terí,nebudeš věřit tomu,co ti teď...J-je ti něco?"křičela,ale zarazila se,když viděla,jak blaženě koukám do stěny jako v ten první den.Docvaklo jí,že se něco stalo,když tu nebyla,zavřela dveře a sedla si ke mně.Úplně při tom zapoměla,že mi chtěla něco říct ona.,,Tak co?Zeptala ses ho?Řekni mi všechno!"pobízela mě zvědavě.Tak jsem jí to celé znova odříkala,slovo od slova.Celou dobu na mě zírala a sem tam dodala:,,Tý jo!" nebo ,,Já ti to říkala.".ale pořádně jsem si užívala,když jsem jí vykládala o tý puse.Musím říct,že i ona z toho nemohla.Až mě skoro dojalo,jak mi to přála.,,Tak teď je řada na tobě.Čemu že nebudu věřit?Vyklop to,a hned."řekla jsem už celkem v klidu.Vypadá to,že teď si vyměníme role.A tak mi to Pavla všechno řekla:

Mezitím,co jsem byla s Kuramou na pokoji,Pavla chodila jen tak po chodbě a nevěděla,kam má jít nebo co má dělat.Byla zvědavostí bez sebe,jak to se mnou dopadne,jestli se Kuramy zeptám.Najednou se z uličky vyřítil Tomáš a v tom spěchu ji porazil a spadl na ni.,,Jé,ahoj,tebe právě hledám.Omlouvám se."zrozpačitěl Tomáš,zvedl se a pomohl Pavle na nohy.Pozval ji k sobě do pokoje,že si s ní musí promluvit.Posadili se oba na Tomášovu postel a chvíli v pokoji vládlo hrobové ticho.Tomáš zřejmě nevěděl,odkud začít,a Pavla taky nebyla zrovna dvakrát uvolněná.,,Víš...Chtěl jsem se tě na něco zeptat.Moc by pro mě znamenalo,kdybys s tím souhlasila.Možná už sis všimla,ale na tý diskotéce máme vystupovat s kapelou.Jenže nám onemocněl zpěvák,takže nemůžem vystupovat.Terka mi ale předtím žíkala,že umíš bezvadně zpívat,tak jsem si říkal,jestli bys za něm nezaskočila ty.Jinou náhradu bychom už takhle narychlo nesehnali a museli bychom to zrušit.Nechtěla bys teda s námi zpívat?Budou to jenom 4 písničky."vychrlil na Pavlu co nejrychleji,aby to měl za sebou a čekal na její odpověď.Pavl tomu nemohla uvěřit,i když to možná bude proto,že jsem mu řekla,že umí zpívat,když mi to zakázala.,,Mohla bych zpívat před ostatníma!Ale co když se ztrapním..."pomyslela si a nevěděla,co má dělat.Nakonec přece jen souhlasila.Hele,je to stejnej debil jako já,ale není tak hloupá,aby to nevzala.,,Díky moc,jseš ten nejlepší člověk na světě."děkoval Tomáš s úlevou v hlase,a pak ji zničehonic objal.Chvíli tam tak spolu seděli,pak se ale od sebe odtrhli.,,Promiň,já...Asi jsem se nechal unést.Tady jsou texty těch písní"podal jí papíry s textama,rudej až za ušima.,,J-jasně,díky."přikývla Pavla vyjeveně a už se chystala k odchodu.,,Počkej ještě!A...Šla bys se mnou na tu dízu?Psali tam,že máme přijít v párech...",,Jasně,proč ne."přikývla šťastně a odešla.

,,Super,takže tam jdeme já s Kuramou a ty s Tomášem."zajásala jsem spokojeně.Tahle jsem si to nějak představovala.A navíc,Kristýna uslyší Pavlu zpívat.Slyšela ji sice hodněkrát,ale ne s mikrofonem,pravou kapelou a ještě ke všemu před celým internátem.Teda,jestli nepukne závistí,tak jsem Ježíš.,,Ale co když mi třeba ujede hlas a ztrapním se?"znejistěla Pavla.,,Ty?Špatnej vtip.Spíš ztrapníš Kristýnu.Víš přece,jak ona zpívá,jak by někdo zabíjel prase.Nechápu,jak o ní její matinka mohla říct,že by mohla bejt jak Aneta Langerová,prej ještě lepší."vrtěla jsem hlavou,a obě jsme se tomu musely zasmát.,,Můžeš ji třeba vytáhnout na pódium a nechat ji chvíli zpívat.Ona si o sobě moc myslí,takže se ani neuslyší,ale ostatní jo."navrhla jsem s pomstychtivým výrazem.,,Jo,a když už je o ní řeč,pomůžeš mi vymyslet,nějakou vhodnou pomstu?"vzpoměla jsem si.Ztrapnění před celým internátem jí stačit nebude.Pavla chvíli přemýšlela,a pak ji něco napadlo.Stručně mi vysvětlila plán,a hned se mi začal zamlouvat.Nic lepšího by mě ani nenapadlo.Je to mnohem lepší,než kdybych k ní přišla,zatáhla ji do temný uličky,dala jí dělo,k tomu kanón a zase v klídku odešla a dělala já nic,já muzikant.Stejně by to nepomohlo,a navíc bych měla problémy,o který já vážně nestojim.Ale to,co vymyslela mozek Pavla,nemá chybu.Na dnešní noc Kristýna nezapomene,přijde za ní peklo.Doslova...

,,Promiň,už musím jít,musím zkoušet ty písničky s Tomášovou kapelou."omluvila se Pavla najednou,a stejně,jak se sem vřítila,tak rychle zmizla.Super,a co mám jako dělat já?Na pokoji sama nebudu,povídku jsem na svůj blog už dala,takže bych neměla co dělat.Odpoledne jsem zvyklá trávit s Pavlou buď v pokoji nebo v lese,ale teď,když tu není...Oblíknu si bundu,zamknu pokoj a jdu se projít do lesa.,,To bude nuda,co tam budu sama dělat..."říkám si cestou.Ani nevnímám,kam jdu,takže jsem celkem překvapená,když dorazím na místo,kde jsme předtím chodilipo jehlách.Vždycky mě při tý vzpomínce na rozběsněnou Genkai mrazí v zádech.Nevypadá to tam moc vlídně-díry ve stromech i v zemi,některý stromy i vyrvaný...Za to můžu bohužel já.Proletěla jsem jimi,když mě Genkai "učila" absorbovat Duchovní vlnu,však to znáte.Najednou za sebou uslyším dunivé kroky.Rychle jsem se schovala za nejbližší strom,kterej přežil bez úhony.Po chvíli jsem spatřila dva přízraky.Šla z nich podivná démonická aura,mohli bejt tak v lepší B třídě,a nevypadali,že by si tu přišli poklábosit se zdejšíma veverkama.,,Tyhle bych snad mohla zvládnout."pomyslela jsem si,ale i tak jsem měla nahnáno.Ale jak se sem ti hromotluci dostali,o tom jsem neměla ani páru.Fakt paráda,bude to poprvý,co budu muset bojovat s přízrakama,kteří jsou dva,a navíc tu není nikdo,kdo by mi mohl pomoct.Hele,i když prej jsme strašně silní,jak nám cpou furt dokola,mám pocit,že vlastně neumím nic.,,Yomi nám nařídil zabít zdejší účastníky Turnaje.Budou nejspíš někde poblíž."řekl zničehonic ten větší,a já rázem zpozorněla.Tak Yomi?Myslela jsem,že je čestnej.No jo,zdání klame.,,A jak je máme poznat mezi ostatníma?"namítl druhý otráveně.První démon mu dal pěstí.,,Jak asi?!Podle jejich aury,ty pitomče!Nechápu,proč mi Yomi přidělil místo armády takovýho neschopnýho idiota."zasténal naštvaně.Málem bych s ním i souhlasila,ale rychle jsem tu myšlenku zavrhla.Vždyť nás přišli zabít,alespoň podle toho,co jsem se právě doslechla.Ale stejně,něco mi tu smrdělo.,,Vždyť my jsme dohromady všichni strašně silní,ti by neskolili ani Kuwabaru,tak proč na nás posílají dva tak slabý přízraky?"podivila jsem se v duchu.A konečně mi to docvaklo.Yomi nás nechce zabít!Tedy,alespoň ne před Turnajem.Chce jen otestovat naše nový schopnosti,aby věděl,jak se má na nás předem připravit.To je ale hajzl!Jenže chytrej hajzl,narozdíl od mý maličkosti.No jo,ale teď,když už jsem odhalila Yomiho pravej plán,co mám sakra dělat?Svou moc použít nemůžu,to je jasný.A zatímco jsem přemejšlela,jak se mám těch dvou úchylů zbavit,za mými zády démoni bouchli a stromy kolem s nimi.A jen tak mimochodem,ten výbuch mě odhodil taky,ale to už je vedlejší.Detail...Nestihla jsem ani zareagovat,a tak jsem na zem hodila krásnýho placáka.Posbírám se ze země s hlasitým nadáváním.Když jsem se otočila běžel za mnou Yusuke.,,Promiň,předtím jsem si tě nevšiml.Co tu proboha děláš?"podivil se a zastavil těsně vedle mě.,,Co myslíš?Motýly tu zřejmě nechytám.Šla jsem se jen tak projít a potkala jsem ty zjevy.A zrovna,když jsem se snažila vymyslet,jak se jich zbavím,zabils je ty.Ale díky."řekla jsem netrpělivě.,,Jo ták!Nemáš zač.Ale proč jsi je nezabila sama?"Yusuke zřejmě nic nechápal,což není žádná výjimka.,,Hele,proč myslíš,že za náma poslal Yomi tak slabý přízraky,a ještě ke všemu jenom dva?"zkusila jsem mu to naznačit,aby na to přišel sám,ale ten z toho byl vedle.,,A jak to mám asi vědět?Já nejsem Kurama!Tak jo zkusím hádat-je tak blbej,že nás podceňuje."zkusil to.,,Nee,Yomi chce zjistit,jaký máme schopnosti a jak jsme se zlepšili.Pproto jsem nemohla zaútočit,zjistili by,jaký mám schopnosti.Chápeš?"vysvětlila jsem to co nejsručněji.A vyplatilo se,konečně pochopil.,,Aha!Tak to jo,už tě chápu.A kde máš Pavlu,vždycky jste byly spolu."užasl,když si všiml,že vedle mě nestojí Pavla.Blik...,,Bude zpívat na tý díze,tak šla zkoušet."usmála jsem se posmutněle a šli jsme spolu směrem k internátu.,,Mimochodem,co je mezi tebou a Kuramou?"zeptal se Yusuke najednou nějak vážně.