Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jen náhrobní deska vzpomíná

9. 7. 2008

JEN NÁHROBNÍ DESKA VZPOMÍNÁ

Tak tma, tak temno a přitom je den; přitom všude září světla jako ohýnky touhy. Neprostupná tma. Temnota ničeho a všeho....

            Jeho hlas, jeho smích, jeho zářící oči nadosmrti vpálené do mé mysli, abych už na nic jiného nemyslel; aby mě to mučilo. Abych ho miloval.... ale já nechci! Stále si to říkám a stále cítím opak. Nesmím. Nesmím mít city, ne teď; ne když....

            Zvonivý smích bolestně připomínající to, co by mi mělo být zapovězeno. Proč? Čas ubíhá tak rychle, ale my stále stojíme na místě. Proč mě to vlastně trápí? Proč se tím zabývám? Nikdy to nemělo začít; neměl jsem mu dávat naděje. Byl by šťastný. Teď ne. Už nemá cenu zabývat se tím. Je pryč. Neměl by mi chybět, tak proč mám v srdci tak prázdno? Je navždy pryč a možná je to lepší.

            Vím to; vím, že jsem parchant....

            Dal jsem mu to, co nikdy neměl mít. Dal jsem mu pocit lásky, bezpečí, naděje. Všechno to byla lež, přetvářka, jen aby se usmál; abych viděl jeho úsměv, který teď chci vymazat, ale nejde to. Už ne. Nechci už vidět ty barvy, které všemu dával; nechci slyšet jeho hlas.

            Je pozdě. Topit se ve tmách odstínů šedé a nejvíc toho černého. Tak jako mé srdce, tak jako tělo toho, kdo dal mému životu smysl. 

Make me shining....

 Prozářil můj život věčným světlem štěstí, které teď pohaslo, když odešel. Vím, proč to udělal, stejně jako vím, proč mě miloval. Ne kvůli kariéře, ne kvůli popularitě, ani pro můj vzhled. Bylo to kvůli snům; kvůli tomu, po čem toužil; kvůli jeho.... budoucnosti. Nepředstavoval si ji takovou. Tak blízkou; tak vzdálenou; tak krátkou.

 Paprsky poledního slunce, spalující všechno dobro, co zůstává v rozbolavělé duši; mráz, šlehající tváře do krve. Kdysi byl sníh tak krásný.... teď je děsivý, stejně jako mé jméno. Jako jméno toho, kdo mi ublížil. Proč chci plakat, když se mám smát? Proč cítím bolest, když mám být šťastný? Tak moc mi chybí; tak moc je vzdálený. Zmizel a po něm zůstalo jen prázdno; jen žal, který se zatvrzele odmítá pustit mého vědomí.

            Nikdy jsem nebyl sám. Vždycky tu někdo byl. Nějaký vzdálený přítel – byl to vůbec opravdový přítel? Chtěl bych.... chtěl bych.... chtěl bych, aby tu byl; aby mě otravoval svými poznámkami, potřebou svěřit se mi se vším.... 

Kiss shining....

 Tohle je poslední zápis do téhle staré, ošoupané knížečky. Já jí říkám 'má část'. Už není má. Už ne.

            Ponuré místo, zdáli ozářené svíčkami kostela; z nebe Měsícem, který prostě nedokáže svou malou sestřičku nekontrolovat. Neměl bych tu být. Vím to. Temný soumrak zahalující řady jednotvárných křížků na hřbitově. Všechny jsou stejné, ale jen pod jedním spíš ty.

Please don't crying....

Jen na jeden padají mé slzy; jen o jednu náhrobní desku se tříští na miliony kapek a nebe pláče se mnou. Jen na jeden hrob s plesknutím dopadne ten starý deník a já vím, že jestli ho někdo zvedne, nikdy se nedozví, co se v něm psalo. Plačící nebe maže vzpomínky vtištěné mou rukou do papíru. Mé vzpomínky na tebe. Jediné, co připomíná, že jsi někdy byl, je nápis vytesaný do desky tvého hrobu. Tvé jméno, tvůj sen, tvé dílo.

            Nevím, jak jsi odešel – byl jsi tak mladý, tak známý, tak oblíbený. Tvůj sen se skoro splnil, ale tys to vzdal. Těsně před cílem jsi se přestal snažit. Prohrál jsi a já ti to vyčítám, i když je to zbytečné.

            Vždy jsem tě miloval, Shuichi....

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Krásné

(Lelix, 11. 8. 2012 23:05)

Tak Sax mi totálně sebrala slova od úst. Dovoluju si citovat: "Tak dlouho jsem odolávala (kvůli nadpisu a varování) a nakonec jsem stejně neodolala... Y.Y (vážně nemám ráda smutný konce - nevím pak, kdy přestat bulet ^.^)". Naprosto s ní souhlasím - radši mám, teda spíš miluju, povídky jako je ta od Haru. Ale přes všechen smutek má tvoje povídka něco do sebe - je holt úchvatná ;)

Buéé

(Mysticia-sama, 17. 10. 2009 10:28)

*cítí ořké slzy deroucí se na povrch*
... J-já nevím co dodat... Bylo to tal krásný a smutný až mě to rozbrečelo. *Fńuk* (rychle hledá kapesníky na otření očí.) Chudáček Shuichi. Tvoje varování má co do sebe a j áho přesto nebrala na zřetel. Nelituji toho... bylo to krásný

ááááááách jo

(darinka domis, 25. 6. 2009 8:56)

je to krasny moji kamosku darču to rozbrecelo a me malem taky posledni řadky me dohnali k slzam je to nejkrasnejsi na svete ----toste----

TT_TT

(Himawari (himawari.blog.cz), 20. 4. 2009 21:18)

smutnee ale kraasne T.T

o_O ... T_T

(Amanda, 19. 10. 2008 22:08)

Shiuichi T_T... Yuki T_T... NEEEEEEEEE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! :'-( To bylo krásný! Povídky který umí rozbrečet jsou podle mě nej T_T

Y.Y

(Sax, 7. 10. 2008 9:47)

Tak dlouho jsem odolávala (kvůli nadpisu a varování) a nakonec jsem stejně neodolala... Y.Y (vážně nemám ráda smutný konce - nevím pak, kdy přestat bulet ^.^)
Ale je to moc hezký...

Arlen

(etsuko-chan.blog.cz, 6. 10. 2008 15:21)

To si děláš srandu... musela jsem na to narazit zrovna v práci... skoro jako želva, ještě že jsem tu teď sama. :-D

gomen gomen!

(Kira, 1. 10. 2008 19:29)

omlouvám se, nechtěla jsem vás všechny vydeptat.... nechci abyste skončili jako stejný depkaři jak já.... T.T

...

(Sajuri, 6. 9. 2008 21:38)

sakra, mala som dat na tvoje upozornenie *place* shuichiiiiiiii

ToT

(Koty, 24. 7. 2008 0:13)

(brečí) schuiichi (fňuk) yuki ( fňuk)......to je ztzak smutnýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý ( začne brečet ještě víc)

Suprová povídka..........ale stejně ty dva.....( Fňuk)

soutěž - malá, skrovná, moje....

(kira, 10. 7. 2008 9:16)

prosím, prosím.... moje malá soutěž na mých malých stránkách....
tady:http://www.shin-yukiyuki.estranky.cz/clanky/-souteze-/prvni

chí.... když se vám ty moje povídky zdají jako moc velká konkurence.... tady mít povídku nebudu! *bláznivý smích* prosím.... *otírá pot z čela* tak se mi hlaste, ju?

ach, děkuji....

(kira, 10. 7. 2008 8:32)

haru: to nedělej, chci to tvoje číst.... to zvládneš, tohle není nijak moc úžasný - psala sem to v jednu ráno ^^

aj ja chcem vedieť tak skvelo písať...

(haru, 9. 7. 2008 18:52)

ježiši...to bolo nááádhernééé, prekrásne, úžasné!!! Plakala som T_T naozaj si ma dostala. Ja to anime vyslovene milujem a úplne všetky postavy stade. Ale vážne po prečitaní tejto poviedky uvažujem že stiahnem svoju prihlášku do súťaže...nemám šancu *tečú jej slzičky* ale toto je proste...DOKONALÉ

:*(

(Nioven, 9. 7. 2008 14:50)

Toto je tak krásnéééé a smutnééé...Táto poviedka hm asi jediné. Neviem prečo, ale nie som smutná, žeby som si neobľúbila tak tú postavičku? Hmm, ale to je majstrovské dielo :D, téda. Aspoň podľa mňa, mne sa to veľmi páčilo, mno už radšej dám pokoj aj s tými mojimi zbytočnými poznámkami.