Rozhodnutí
ROZHODNUTÍ
,,Zoey,no tak,otevři mi!Vím,že jsi doma!Proč nechodíš do školy a vyhýbáš se mi?Nic jsem ti přece neudělal,nebo snad ano?Jestli jo,omlouvám se!“ Markův hlas a klepání na dveře se ozývalo celým domem.Měl pravdu,Zoey byla doma,sama.Seděla na posteli,v náručí polštář a přemýšlela.Markovo volání ignorovala,zrovna teď neměla chuť ho vidět.Proč,to ani sama nevěděla.Už tři dny nebyla ve škole ani nechodila pracovat do Kočičí kavárny.Řekla Bridget,ať ostatním vzkáže,že je nemocná.Zelenovlasá dívka souhlasila,ale bylo vidět,že Zoey moc nevěří.Chudák Zoey se poslední dobou nevyznala sama v sobě a musela myslet na jejich poslední společnou misi.Dren a ostatní Cynikloni si už zase vyskakovali na Zem s dravčíky.Ale tentokrát se Dren nepozorovaně vytratil k Zoey,chytl ji a políbil.Ne jako když se setkali poprvé,bylo to mnohem delší.A nejvíce Zoey deprimovalo to,že mu to všechno dovolila,a,jestli se nemýlila,dokonce se jí to i líbilo.A od té doby nemohla Drena vyhnat z hlavy.Byla z toho zničená,byla si tak jistá,že miluje Marka,ale teď…
Markovo volání a bušení utichlo,a Zoey si oddychla.Napětí z ní opadlo a rázem se cítila volnější.Když věděla,že Mark je někde poblíž,připadala si jako v kleci,ale teď konečně mohla svobodně vydechnout.
,,Ale ale,copak se děje,číčo?Nechceš vidět svého Romea?Žeby se v ráji objevili hadi?“ ozval se posměšný hlas u Zoeyiny postele.Zoey ho okamžitě poznala a bůhvíproč se jí rozbušilo srdce.Lehce zrudla,ale nedala najevo žádné emoce.
,,Co tu zase děláš,Drene?Opět chcete zaútočit na Zem,co?“ řekla nevzrušeně a dál seděla se svěšenou hlavou.To Drena poněkud zarazilo,takhle se k němu Zoey ještě nechovala.Většinou buď utíkala,nebo ho pronásledovala za účelem zničení.
,,Máš špatnou náladu,kočičko?“
,,Nech toho.Jak ses sem vůbec dostal?“
,,Oknem,jak jinak.“ Drenovi se Zoeyina reakce na jeho nečekaný příchod moc nezamlouvala,ale on měl své osvědčené metody,jak téhle kočce rozproudit krev v žilách.
,,Á,už to mám!Tebe rozrušila ta minulá pusa,viď?Mě se to líbilo,“ prohodil potěšeně a přelétl k ní blíž.
,,Ne!“ vyhrkla Zoey vystrašeně a otočila k němu hlavu,ale vzápětí ztuhla.Dren byl od jejího obličeje sotva pár milimetrů.Zoey okamžitě zrudla a zadívala se mu do jeho žlutých očí,ve kterých se odrážel Drenův očividný zájem o ni.
,,C-co to děláš?“ šeptla a snažila se odvrátit hlavu,ale Dren byl příliš blízko.Nemohl od Zoey odtrhnout oči a s úsměvem se k ní přitiskl.
,,Chci,aby sis uvědomila,že já jsem pro tebe ten pravý.Oba jsme stejní,lišíme se od ostatních lidí,“ zapředl,jediným pohybem překonal tu malou vzdálenost mezi nimi a dlouze ji políbil.Zoey strnula,a najednou nemohla myslet na nic jiného než na Drenovi rty.Chtěla to spojení ihned přerušit,ale její tělo ji odmítalo poslouchat.Dren na Zoeyiny rty jemně přitlačil a jazykem po nich něžně přejel.Zoey se celá zachvěla,vzdala to a váhavě mu jeden polibek vrátila.Dren se od ní samým překvapením odtáhl.
,,Konečně jsi změnila názor?“ zeptal se dychtivě a chytl ji za bradu.Zoey si uvědomila,co to před chvílí prováděla.Pocítila svou vinu,a do očí se jí nahrnuly slzy.Dren vytřeštil oči a poněkud se zarazil.
,,Zo-Zoey?“ Sledoval,jak jí slzy jedna po druhé stékají po tváři,a nechápal,o co jde.
,,Nech mě už na pokoji!Prosím tě!“ vykřikla Zoey zoufale a se vzlykáním si lehla.Dren na ni jen třeštil oči a nevěděl,co si má počít.Co zase udělal špatně?
,,Co se děje?Proč brečíš?Nic strašného jsem ti přece neudělal,ne?Navíc ses nebránila,tak jsem myslel,že se ti to líbí…“
,,Jo,líbilo,a právě proto chci,abys odešel!“ zahuhlala Zoey do polštáře,a Drenovi konečně všechno došlo.Věděl,že by neměl,ale srdce mu poskočilo radostí a obličej se mu rozzářil jako vánoční stromeček.Jak se zdálo,konečně dosáhl toho,co chtěl nejvíc.
,,Takže jsi pochopila,že s NÍM nebudeš šťastná?My dva jsme si souzeni,Zoey.Dovol mi,abych tě o tom přesvědčil,“ řekl Dren láskyplným hlasem,sedl si k ní a pohladil po zádech.Zoey se lehce zachvěla,ale rozhodla se,že už mu vzdorovat nebude.Ten polibek ji jen utvrdil v tom,čeho se bála nejvíc-není zamilovaná do Marka,ale do něj.Nejspíš měl pravdu celou dobu a Mark jí jen na chvíli pobláznil hlavu.Utřela si slzy a znovu si pomalu sedla.Drenovi se potěšeně blýsklo v očích,objal ji a tiskl k sobě co nejblíže.
,,Budu s tebou,zřejmě máš pravdu.Ale pod jednou podmínkou-už nikdy nezaútočíš na zdejší lidi,“ pousmála se Zoey a provokativně se na něj usmála.Dren strnul a přemýšlel.Teď měl opravdové dilema-Zoey,nebo Cynikloni?Nechtěl zradit své spolubojovníky,ale na druhou stranu…O Zoey usiluje už pěkně dlouho.A teď,když mu konečně jeho city opětuje,by se jí měl vzdát?Když se nad těmito zásadními fakty zamyslel,rozhodl se pro to důležitější,co by udělal snad každý.
,,Tak dobře.Slibuju ti,že na lidi nezaútočím.A teď,půjdeš se mnou do jiné dimenze?“ kývl Dren a vstal z postele.
,,D-do jiné dimenze?A…Můžu se sem někdy vrátit?“ zeptala se Zoey s nejistotou v hlase a prosebně se na Drena zadívala.Ten ale zavřel oči a lehce zavrtěl hlavou.
,,Ne,Zoey.My dva půjdeme do dimenze,odkud už není návratu,kde není žádné nepřátelství,žádné boje,a téměř žádné starosti.Ani ty,ani já se sem už víckrát nebudeme moci vrátit,“ vysvětlil s lítostivým hlasem,ale ve skutečnosti mu to všechno takhle vyhovovalo.Při jeho prvních slovech se Zoey tvářila dost vyděšeně,ale klidný Drenův tón ji přesvědčil a přinutil mu věřit.
,,Jsi připravená?“ zeptal se Dren a podal jí ruku.Teď už Zoey neváhala a přijala ji.Ještě předtím,než si ji Dren stačil přitáhnout k sobě,přeběhla ke svému stolu.Chvíli štrachala v zásuvce,dokud nenašla propisku a kousek papíru.V rychlosti na něj napsala holkám krátký vzkaz,a pak už se vrátila za Drenem.Ten ji vzal s přívětivým úsměvem do náručí,a společně nenávratně zmizeli.Navždy.
Bridget a ostatní holky stály v liduprázdném pokoji Zoey.Shlukly se do kruhu,ve kterém koloval vzkaz.Nechtěly,odmítaly tomu uvěřit,tolik se to vymykalo chování té Zoey,kterou znaly,ale prázdný pokoj a neustlaná postel mluvily za vše.
,,Konečně jsem všechno pochopila.Prosím,nehledejte mě,jsem v naprostém pořádku.A navíc,tak jako tak by jste mě nejspíš ani nenašly.
Sbohem,Zoey.“
Jednu věc ale Zoey nedomyslela.Dren sice už na Zem opravdu nezaútočil,ani si na lidi nevzpomněl,když měl Zoey po svém boku,ale na ostatní Cyniklony jejich dohoda neplatila a útočili dál.Sám Dren to předem věděl,ale chudák Zoey se o tom nikdy nedověděla a žila v přesvědčení,že svým odchodem a rozhodnutím Zemi před nimi ochránila.
Komentáře
Přehled komentářů
To je tak pěkné škoda že nejsem zoey já byla bych tak šťastná.
perfektné
(Zafir-chan (alias brekeke), 19. 3. 2008 17:26)to bolo SSUUUPPPERR. Užasné a bpmbové. Diki moc.DAKUJEM XD
omg!! thets so cool!
(darknesska, 18. 3. 2008 15:18)*w* *w* víš že ti jdou i "normální" páry??
Nádhera
(Mew Nina, 29. 9. 2012 9:50)